|
|
Dílo Fabiána Puléře
Svitáková, Kristina ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá pražským iluminátorem 2. poloviny 16. století Fabiánem Puléřem a jeho dílnou na Starém Městě pražském. Základním tématem jsou graduály a zlomky těchto rukopisů, které vyšly z jeho dílny nebo které jsou jeho dílně připisovány (Graduál metropolitního chrámu sv. Víta, Čáslavský graduál, Žlutický graduál, trojice iluminací ze sbírky Grafiky a kresby NG v Praze, dvoudílný graduál při chrámu sv. Valentina na Starém Městě pražském, tzv. Křížovnický, zlomky Kaňkovského graduálu, Lounský graduál Jana Táborského z Klokotské Hory, Českobrodský graduál), jejich kodikologický popis a katalogové zpracování. Kromě kritického zhodnocení dosavadní literatury o tématu, sleduje práce také životopis Fabiána Puléře s ohledem na archivní prameny a vlivy a podněty v jeho tvorbě. Práce také obsahuje důležitou kapitolu věnující se ikonografii utrakvistických hudebních rukopisů a literátským bratrstvům, jakožto objednavatelům těchto zpěvních knih.
|
|
| |
|
|
Mantegnův okulus a jeho reflexe v Lombardské oblasti 16. století
Pourová, Kristina ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Tato práce je zaměřená na raně renesančního umělce Andrea Mantegnu a jeho odkaz pro další generace. Konkrétně se chci zabývat jeho inovativním přístupem při použití iluzionistické nástropní fresky. Chtěla bych poukázat a přiblížit, v čem se Mantegnův styl použití lišil od jeho předchůdců a kde čerpal inspiraci. Následně bych se zaměřila na přímé následovníky Andrea Mantegni, jakým způsobem převzali dílo tohoto umělce a do jaké míry se jim podařilo toto umění napodobit či přetvořit.
|
|
|
Dílo Fabiána Puléře
Svitáková, Kristina ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá pražským iluminátorem 2. poloviny 16. století Fabiánem Puléřem a jeho dílnou na Starém Městě pražském. Základním tématem jsou graduály a zlomky těchto rukopisů, které vyšly z jeho dílny nebo které jsou jeho dílně připisovány (Graduál metropolitního chrámu sv. Víta, Čáslavský graduál, Žlutický graduál, trojice iluminací ze sbírky Grafiky a kresby NG v Praze, dvoudílný graduál při chrámu sv. Valentina na Starém Městě pražském, tzv. Křížovnický, zlomky Kaňkovského graduálu, Lounský graduál Jana Táborského z Klokotské Hory, Českobrodský graduál), jejich kodikologický popis a katalogové zpracování. Kromě kritického zhodnocení dosavadní literatury o tématu, sleduje práce také životopis Fabiána Puléře s ohledem na archivní prameny a vlivy a podněty v jeho tvorbě. Práce také obsahuje důležitou kapitolu věnující se ikonografii utrakvistických hudebních rukopisů a literátským bratrstvům, jakožto objednavatelům těchto zpěvních knih.
|
|
|
Hospodářská a finanční politika Ferdinanda I. v Čechách
Chmelař, Jiří ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Knoz, Tomáš (oponent) ; Hausenblasová, Jaroslava (oponent)
Jiří Chmelař Hospodářská a finanční politika Ferdinanda I. v Čechách Abstrakt v českém jazyce Hospodářské a finanční možnosti raně novověkého státu ovlivňovaly jeho vojenskou a zahraniční politiku, kulturu a mnohé další aspekty života jeho obyvatel. Nástup Ferdinanda na český trůn znamenal zásadní změny u zmíněných aspektů a chápat rok 1526 jako pouhou obměnu dynastie by bylo příliš zjednodušující. Ferdinand, druhorozený syn španělské infantky Jany a vládce bohatého Burgundska Filipa, se v mládí seznámil s rozvinutou správou, kterou po smrti svého děda císaře Maxmiliána začal aplikovat nejprve v dědičných rakouských zemích a po volebním vítězství roku 1526 i v Českém království. Vídeňský krvavý soud v roce 1522 ukázal, jak mladý král snáší dělbu moci a jaká je jeho představa o řešení sporu s poddanými. Královská moc byla po mnohaleté vládě Jagellonců v Českém království velmi oslabená a většina pravomocí přešla na úzký okruh šlechtických elit, jejichž počínání vedlo k eskalaci napětí mezi šlechtou a královskými městy, které svou roli upevnily již v husitských bouřích o století dříve. Základem sporu bylo opět hospodářství, hlavně spor o právo várečné. Dále je nutné zmínit, že od roku 1490 sídlili Vladislav a později i Ludvík v Uhrách a do Českého království se vydávali pouze výjimečně. Konec českých...
|
host ::
RSS.